Archiv rubriky: KUŇKY

Celoroční hra nejmladšího oddílu se nesla v duchu Indiánů. Na začátku roku každý obdržel jednu kapsu z velkého indiánského kapsáře. Abychom si svoje kapsičky poznali, vyrobili jsme si na ně knoflíky ze samotvrdnoucí hmoty se svým jménem. Do těchto kapes jsme sbírali výlisky zvířat. Bizona jsme získávali za účast na schůzkách, medvěda za nejhodnějšího kamaráda na schůzce, vlka za jednodenní akci a orla na víkendovku.

Během roku jsme se učili nové tábornické dovednosti jako topografické značky, světové 

strany, stavbu stanu, vázání uzlů, poznávání rostlin nebo zvířat a taky zdravovědu. Z těchto dovedností jsme skládali zkoušky, za které jsme dostávali orlí perla na indiánskou čelenku. Takové indiánské čelence říkáme diadém. A pročpak měla péra? Apači věří, že v peří ptáků se ukrývá moc a síla. Posvátná jsou hlavně orlí pera, protože orel je slunečním ptákem a jeho pera jsou znamením světla. Na schůzkách nás tak provázely různé indiánské hry např. lov bizonů, sbírání orlích per, hra s indiánským slovníkem – Buenos dias je dobrý den nebo třeba obrázkové písmo. Na schůzkách nesměly chybět rukodělky, a proto jsme se pustili do výroby indiánských totemů. Totem je symbol celku a totožnosti kmenové skupiny. Nejčastěji to bývá živočich nebo rostlina, jsou však popsány i totemy „mlha“ nebo „skála“.

Poslední schůzka našeho indiánského kmene byla poněkud odlišná od všech ostatních. Marcelka si pro nás totiž nachystala přípravu zmrzlinových pohárů! Každý dostal tabulku, ve které byly rozepsány jednotlivé ingredience: vanilková a čokoládová zmrzlina, šlehačka, jahody, mandarinky, zdobení, trubička a pikao. Na hřišti na nás čekaly různé sportovní i nesportovní aktivity, za které děti dostávaly razítko do tabulky. Každý si pak připravil zmrzlinový pohár podle toho, kolik nasbíral razítek.

Když jsme si pochutnali na pohárech, Zhodnotili jsme pomocí hry s žabkou, jak velcí kamarádi se z nás za celý rok stali. Poté už následovalo rozdávání cen, mezi kterými byly batohy, vaky, trika, hrníčky, plastelíny a mnoho dalšího.

Bude nám s Marcelkou smutno, ale na všechny se moc těšíme na táboře! Tak ahoj!:-)

Na fotky z poslední schůzky nebo ze schůzky, kde jsme vyráběli totemy se můžete podívat na následujícím odkazu.

Štěně

Druhou lednovou schůzku 17. 1. 2018 nás kuňky potěšila sněhová nadílka. Ihned jsme ji využili. Soutěžili jsme komu se podaří postavit nejvyšší sněhový totém nebo kdo dojede nejdál na lopatě. Snad nám bude počasí přát a budeme si moci sněhu užívat i nadále.

[FOTO]

Mia

Na svatého Mikuláše, se sešel nejmladší oddíl Pionýru na schůzce. Jelikož nám počasí příliš nepřálo, strávili jsme schůzku v klubovně. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna skupina si vyzkoušela, jaké to je, když musí Mikuláš vyprat všechny punčochy, než do nich nadělí, jak náročné je, když anděl drží rovnováhu při spouštění se z nebe po laně a jak se chodí čertovi, který má kopýtka. Mezitím druhá skupina připravovala jednohubky. Skupinky se potom vyměnily. Nejlepší na všem bylo, že jsme si sami připravili výborné svatomikulášské pohoštění. První skupinka nám uvařila vajíčkovou pomazánku a druhá česnekovou. Bylo to moc dobré a pořádně jsme si pochutnali.

Mia

Letos jsme se vydali za Mikulášem do jeskyně Výpustek. V Jedovnicích jsme nastoupili do autobusu směr Křtiny a odtud jsme vyrazili pěšky. V jeskyni Výpustek nás přivítala paní průvodkyně, která nás zavedla na recepci, kde jsme se zmínili, že bychom rádi za Mikulášem. Paní recepční nám vyhověla, ale protože cesta za Mikulášem není jednoduchá, dala nám jako průvodce anděla. Naneštěstí anděl popletl cestu a my se ocitli v pekle, ale jelikož jsme všichni byli hodní, čerti si nás v pekle nenechali a my tak mohli pokračovat. Cesta byla dlouhá, ale přece jen jsme došli do nebe, kde na nás čekali andělé a hlavně Mikuláš, který nám rozdal nadílku.

Mia

Jako každé úterý jsme se všichni těšili na schůzku. Jen jsme otevřeli dveře a dýchla na nás vánoční atmosféra. Klubovna byla ozdobená vánočními světýlky a čekal tam na nás krásný vánoční stromeček, pod kterým bylo nachystáno spoustu dárečků. Rozbalování jsme si však nechali až na úplný konec.

Začali jsme soutěží o nejlepší vánoční cukroví. Zapojili jsme se skoro všichni, nejvíce nám však chutnalo cukroví od Jirky, který vyhrál deskovou hru. Ostatní byli odměněni alespoň malou drobností pro radost.

Pokračovali jsme rozkrajováním jablíček. Ve všech se ukrývala hvězda, což nám všem přinese hodně zdraví. Vyzkoušeli jsme si i pouštění lodiček ze skořápek ořechů a dozvěděli se tak, co nás v příštím roce čeká a nemine.

Jakmile se začalo schylovat ke konci schůzky, zazpívali jsme si u stromečku koledy za doprovodu kytary a houslí a mohli jsme se pustit do rozbalování dárků. Letos jsme od Ježíška dostali krásné plecháčky s žabkou, které se budou určitě na každé víkendovce hodit.

Na fotky z vánoční schůzky se můžete podívat ve fotogalerii.

Štěně