Setonův závod

Byla sobota 22. 4. 2017. Pro někoho možná normální víkendový den, kdy si může dovolit ležet v posteli až do 11, ale pro nás, jedovnické pionýry, to znamenal významný den. Vyvrcholilo totiž naše celoroční snažení a teď nastal ten správný čas ukázat, co jsme se za celý rok v Pionýru naučili a předvedli naše dovednosti.

Já jsem si nastavila budíček na 6 hodin, abych se stihla v klidu nasnídat a vypravit se do Jedovnic, kde byl stanoven sraz na 7:00h. v 7:05 nám totiž odjížděl autobus číslo 201 směr Brno, kam jsme společně všechny oddíly cestovaly na soutěž Setonův závod (Sítňák). Letošní akce se konala konkrétně v lesích mezi Soběšicemi a Útěchovem.

Teď si asi říkáte „co to vlastně ten Setonův závod je?“, jedná se o soutěž mezi pionýry. Soutěže se účastní tříčlenné hlídky rozdělené do kategorií podle věku a pohlaví (to se určuje podle toho, jaké pohlaví ve skupince převládá). Tyto hlídky dostanou na startu zapisovací lístek, startovní číslo a mapu s popisem cesty. Podle této mapy se drží po dobu celého závodu, protože v ní je nejen vyznačená trasa, kudy musí běžet, ale také v ní jsou vyznačená stanoviště, která musí hlídka navštívit. A k čemu jsou tato stanoviště? Právě na nich si pionýři ověřují svoje dovednosti. Podle toho, jak se jim dané úkoly podaří splnit, jsou následně ohodnoceni body, které se na konci závodu sečtou a určí se pořadí jednotlivých skupinek. Za co mohou ty body vlastně získat? Skupinky podle kategorií čeká celkem 12 -13 stanovišť, tady Vám je vyjmenuji: Azimut, orientace, uzlování, přišívání knoflíku, stavba stanu nebo přístřešku, zdravověda, zoologie, botanika, hod na cíl, finská stezka, plánek, jízdní řád, terčový úsek, morseovka a pozorování přírody. Maximální zisk bodů z každého stanovišti činí 12 bodů.

I přes nepříznivé podmínky se soutěže zúčastnilo 98 tříčlenných hlídek celkem v 8 kategoriích. Za nás běželi tito členové:

Nejmladší dívky: Lucinka Dohnalová

Mladší dívky: Lucinka Mikulášková, Štěpán Čech, Vája Horáková a Julča Ondroušková

Starší dívky: Míša Šebelová, Barča Hinštová, Zuzka Zukalová, Lea Gottwaldová, Paťa Ledeczká a Tonda Hrazdíra

Starší hoši: Viky Hána, Lucka Nečasová a Rosťa Vymazal

Rádci dívky: Šárka Nejezchlebová, Karča (Šéfová) Kocmanová a Kamča Vymazalová

Bohužel výsledky nebyly na „bednu“, ale i tak nám to nevadí. Protože není důležité zvítězit, ale zúčastnit se! A i když jsme letošní ročník nevyhráli, mohli jsme si ověřit a porovnat naše znalosti s ostatními oddíly. Za mě osobně je to veliký úspěch, protože nás jelo tolik hlídek a můžu říct, že všichni byli připraveni. Všem moc děkuji za účast na závodu a budu se těšit na příští rok, kdy zase předvedeme, co v nás je!

Fotky ze závodu

Peťa

Velikonoční víkendovka

Ve čtvrtek se archeologové z Jedovnic vydali za záhadou Velikonočního ostrova. Měli jsme sraz už v 7:30 u klubovny a v 9:00 jsem odjížděli směr Tichý oceán.

Po příjezdu na ostrov se archeologové rozdělili na dva týmy (červený tým= Trilobiti a žlutý tým= Sluníčka) a vyrobili si vizitky, kterými se prokazovali. Hned poté za námi přišla domorodá žena z vesnice Orongo, Holulu, která nás navodila do nálady Velikonočního ostrova. Za to, že jsme pro ni a její kmen nalovili ryby a vyrobili jí krásné pomlázky, Nám prozradila, kde najdeme tajuplné sochy Moia.

V pátek ráno jsme absolvovali dětskou prohlídku zámku ve Slavkově. Místo, kde se nacházejí sochy, nám Holulu napsala v dopisu, ve kterém nám také oznámila, že odpoledne za námi přijde její sestra Holala.       

Po obědě přišla a řekla nám pravidla soutěže, která se každoročně pořádá ve vesnici Orongo, pravidla Kultu ptačího muže. Cílem Kultu bylo najít vejce Rybáka černohřbetého. Celý pobyt na ostrově archeologové sbírali puzzle, na němž bylo napsané tajemství  soch Moia.

Večerním rituálem jsme završili celý pobyt na ostrově, při němž archeologové obdrželi Ocenění kultu ptačího muže 2017. Poslední den jsme dopoledne opustili Velikonoční ostrov a všichni   jsme se ve zdraví a plní zážitků vrátili zpět do Jedovnic.

Fotky jsou k dispozici ve fotogalerii.


Karča (Šéfová)